Ranní zamyšlení

Ahoj, je právě 4:18 ráno a já bych Vám rád popsal dění dnešního večera.
Tak jako každý pátek, byla v naší oblíbené P3, pořádána party erasmus studnety. Pořádání takovéto party v podstatě znamená jenom vyvezdnout klíče a podepsat, že vše bude OK a nikdo nebude prodávat alkohol, což je samo o sobě už nemožné.. Co jsme se tak dovtípili, jde o čistě formální ochranu Vitus Bering před úřady.. občas se může asi i hodit..
Celý semestr byly takovéto party každý pátek bez potíží... až do dneška.
To je taky důvod, proč se snažím, v poněkud podnapilém stavu, zdokumentovat zážitek, který asi jen tak nezapomenu..
Vzhledem k faktu, že se na této instutici potkávají národnosti z různých koutů Země a často ani oficiální problémy nejsou zcela vyřešené, nejsou potíže a sem tam i bitky mezi podnapilými opilci úplně náhodné. Obzvláště sami Dánové nechodí pro ránu daleko..
Vše se ale většinou obejde bez větších problémů. Asi jako kterákoliv buranská diskotéka u nás. Prostě si chlapci "vyříkají" co mají na mysli a je klid.
Problém však nastává, pokud se překročí jisté nevyřčené meze. Těmito mezemi mám na mysli narušení a dokonce ve finále ukončení veškeré zábavy na samotné dikotéce.
To se právě stalo dneska, kde se zprvu obyčejná bitka mezi nějakým Dánským a Tureckým opilcem přerostla do skupinové rvačky doprovátené házením lahví a nesmyslné agresivitě.
Z pohledu obyčejného návšetěvníka party mohu popsat situaci asi takto:
V poklidu jsme se bavili na party, občas jsme si však všimli skupinek vycházejících ven, ve velmi, řekněme nabouřené, náladě. Nic zvláštního.. občas se prostě někdo chytí.. problém však nastal ve chvíli, kdy začaly létat doskotékou lahve..
Z prvu lehká zmatenost se přehoupla do obecné zmatenosti a protože nebylo oficiálních orginázotorů, nebylo ani oficiáních vysvětlení, a tudíž nebylo divu, že ze zmatenosti byla brzy panika..
Navíc tyto pomatené skupiny, které v této chvíli nejsem schopen blíže popsat, začaly mlátit do oken a tak vzniklo uvnitř diskotéky jakési "útočiště" lidí, které se nechtěli do ničeho připlést a za mlácení čímsi do oken a lomcováni dveřmi drženými uvnitř lapenými kluky, snažili stát mimo tento konflikt.
Po chvíli se situace uklidnila a první odvážlivci vylezli ven, aby přinesli zprávy, že se poprala jakási skupinka Dánů a Turků, kde při létání lahví dostal ránu do hlavy jeden z naších italských kamarádů..
Zkrvavený obličej dal samozřejmě situaci ještě větší obrátky a kdyby byla poblíže televize Nova, měli by o hlavní zprávu postaráno..
Nicméně se vše po chvíli uklidnilo a já doprovázel mojí vystrašnou kamarádku zkrz univerzitu, kam mají studenti non-stop přístup, k místu kde ponechala její kolo, aby se dostala domů.
Mezitím už byla však na místě Dánská záchranka a policie, takže nervózní atmosféra všudypřítomně stoupala.
Prošli jsme tedy kolem záchranky oblepené davem čumilců do nedaleké univerzity, abychom jen popadli kolo a zmizeli..
Uprostřed kantýny je však klavír a u něj jeden z naších dalších erasmus kamarádů netušíc o celé situaci,hrajíc Mozarta, Bethovena, a všelicos ostatního.
Samo o sobě v konstrastu s právě prožitými zážitky neuvěřitlené.. tak jsme jen zasedli poblíž hrajícího Slovince a poslouchali mlčky tóny linoucí se celou halou, produkované poze jím, který ještě před chvílí, aniž bychom tušili, že umí hrát na piáno, blbnul s námi na party...
Po chvíli, nehledě na vše ostatní, protože ani nic nevěděl, začal být náš virutóz nervózní z nově příchozího pubklika a začal chybovat... my však, jen poněkud zmateni, nenašli nic jiného, než slova uklidnění, že jsme jen skupina opilců kolem procházivší, jsme ho uklidnili a on pokračoval dále..
Sama o sobě poněkud zvláštní situace..
Vyšperkována však o nově do kantýny příchozivší Polské a Španělské (nejmenuji, vzhledem k celému erasmu, bezdůvodně..) studenty. Ti bez jakéhokoliv smyslu vědomí, že jeden z nás erasmus sudentů, právě leží v sanitce mířící do nemocnice, a bez uvědomění, že jakýsi jiný student hraje na klavír ve tři v noci uprostřed kantýny, začali z vesela dělat fotky skákajíc do vánočního stromku čerstvě dva dny nastrojeného.
Situaci ještě dodává na absurditě fakt, že stromek strojily děti z místních školek, které vlastoručně vyráběly dva dny ozdoby a byly po té dánskými studenty univerzity vyzvednuty, aby stromek osobně ozdobily.. To však nebylo zjevně těmto Španělákům a Polákům k zábraně a za znění Bethovených symfoniích z podání našeho kamaráda, bezostyšně začali stromek více méně demolovat, kde do něj skákali, trhali ozdoby a měli z toho ohromnu radost doprovázenou vzájemným pořizováním veselých fotek.
Opravdu zvláštní situace.. jen tak jsme tam tedy seděli a koukali a přemýšeli a poslouchali.. až z ničehož nic náš virtuóz přestal hrát, že dál už prostě nemůže. Tak jsme se tedy sebrali a šli domů.
Nechci veřejně nikoho nahit, obrázek jste si asi udělali sami... Jde jen o zamyšlení. Ale asi jen tak nezapomenu.. Nicméně odraz chování již zmiňovaných národů jen podtrhuje jejich vystupování během celého semestru. Když jsem opuštěl kantýnu, s mojí nyní ještě více frustrovanou kamarádkou, a poněkud zníčeným klavíristou, bylo mi těchto ubožáků líto. Být uvolněný jižák, nebo postkumunistický vypatlanec, je občas asi fajn, ale čeho je moc, toho je moc..
Tak to je asi tak vše, co jsem Vám chtěl nyní v 5:28 zdělit. Rozhodně je o čem přemýšlet.
Mějte se fajn, přeju konečně dobrou noc
Farvel